Výraz „smart city" se v české municipální agendě usadil někdy kolem roku 2015. Za deset let od prvních strategií je možné přezkoumat, co z počátečních záměrů přešlo do rutinní správy města, co zůstalo v rámci jednorázových pilotů a co se ukázalo jako nevhodné pro místní kontext. Tento přehled se opírá o veřejně dostupné výroční zprávy, záznamy jednání zastupitelstev a evaluace projektů financovaných z EU.
Praha: senzory, data a Golemio
Praha spustila vlastní datovou platformu Golemio v roce 2019. Platforma agreguje data z více než 450 zdrojů: průchodnost městem, obsazenost parkovišť, pohyb cyklistů, kvalita ovzduší nebo vytíženost kontejnerů na tříděný odpad. Všechna anonymizovaná data jsou dostupná přes veřejné API na api.golemio.cz.
Výsledky v konkrétních číslech
- Přes 1 200 čidel kvality ovzduší a mikroklimatických senzorů instalováno do konce 2023
- Systém dynamického řízení dopravy (DRS) na 280 křižovatkách zkrátil průměrnou dobu čekání o 9 % na vybraných koridorech
- Digitalizace agendy stavebního úřadu: podíl elektronicky podaných žádostí vzrostl z 8 % (2020) na 61 % (2024)
- Smart osvětlení s říditelnou intenzitou instalováno v 38 % veřejných ploch do konce roku 2023
Piloty, které nepokračovaly
Ne všechny projekty se osvědčily. Automatizované monitorování volných míst na modrých zónách pomocí kamer s rozpoznáváním SPZ bylo v roce 2022 zastaveno po nesouhlasu Úřadu pro ochranu osobních údajů. Testování autonomních mikrobusů na Letišti Václava Havla bylo ukončeno po třech měsících kvůli technickým problémům se senzorikou za zhoršené viditelnosti.
Brno: laboratoř mobility
Brno se profiluje jako testovací prostředí pro nové formy mobility. Spolupráce s Jihomoravským krajem a Masarykovou univerzitou umožňuje testovat technologie v reálném prostředí. Brno bylo prvním českým městem, které nasadilo prediktivní řízení dopravy – systém využívá historická data a data z GTFS k úpravám signálního plánu v reálném čase na osmi hlavních koridorech.
BKOM a datová správa
Brněnské komunikace (BKOM) spravují od roku 2021 databázi stavu vozovek na základě dat ze senzorových vozidel. Výsledkem je plán oprav sestavovaný algoritmicky podle skutečného stavu povrchu – nikoliv administrativního stáří vozovky. Za tři roky provozu došlo ke snížení nákladů na havarijní opravy o 18 %.
Ostrava: důraz na energetiku a tepelné sítě
Ostrava má jiný výchozí bod než Praha nebo Brno. Dědictví těžkého průmyslu znamená rozsáhlé dálkové tepelné sítě a komplexní energetický mix. Smart city agenda je zde soustředěna zejména na energetický management budov a optimalizaci tepelných sítí.
Pilotní projekt chytrého měření spotřeby tepla v 1 200 bytech komunálního bytového fondu probíhal v letech 2021–2023. Výsledky ukázaly průměrnou úsporu 11 % spotřeby při zachování komfortu. Rozšíření na celý fond (přes 8 000 bytů) je plánováno do roku 2027.
Srovnání: kde jsou česká města ve středoevropském kontextu
Index smart city Cities in Motion 2024 (IESE Business School) hodnotí 181 měst. Praha se umístila na 64. místě – za Vídní (7.), Berlínem (9.) a Varšavou (51.), ale před Bratislavou (89.) a Budapeští (77.). Slabými místy zůstávají digitální vládnutí (governance) a zapojení obyvatel do správy dat.
Zdroje
- Golemio – datová platforma hl. m. Prahy
- IPR Praha
- Ministerstvo pro místní rozvoj – smart city agenda
- Český statistický úřad
Grimsbyfield.eu. Naposledy aktualizováno: 25. dubna 2026. Přesnost dat ověřujte u primárních zdrojů.